Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- stav:strechy_spadova_vrstva [2022/03/06 21:03] – karolinas
+++ stav:strechy_spadova_vrstva [Neznámé datum] (aktuální) – odstraněno - upraveno mimo DokuWiki (Neznámé datum) 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Spádová vrstva plochých střech ======
-===== Minimální spády =====
-Dle ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech není stanoven minimální sklon hydroizolační vrstvy. Střecha se navrhuje tak, aby se na povrchu krytiny netvořily kaluže - to se zajistí dostatečným sklonem krytiny. Případné riziko tvorby kaluží se musí zohlednit v návrhu krytiny.
-Kaluže se obvykle tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%.
-U rekonstrukcí střech se sklonem vnějšího povrchu do 3%, kdy jsou přidány další vrstvy střechy, lze považovat za přijatelné kaluže na povrchu povlakové vodotěsnicí vrstvy střechy o hloubce do 10 mm.
-Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabů nebo vtoků nemají bránit žádné překážky.
-Krytí koruny atiky a římsy má mít sklon alespoň 5%, v případě atiky směrem do plochy střechy.
-Sklon pojistné vodotěsnící vrstvy u plochých střech má být tak velký, aby i po uplatnění průhybů zajišťoval odtok vody; doporučuje se nejméně 1°.
-===== a) Vytvoření spádů pomocí sklonů střešních rovin =====
-Průsečnice střešních rovin vycházejí z rohů střešní plochy, popř. z rohů smyšleného obdélníka (eliminace návrhu zborcených ploch); jednotlivé střešní roviny mají většinou různý sklon. Obyčejně se vytváří pomocí samostatné spádové vrstvy (nejčastěji silikátová).
-**Výhoda:** Průsečnice střešních rovin se svislými stěnami atiky je vodorovná a proto i atika může být po celém obvodu ve stejné výšce. Toto řešení umožňuje jednotnou úpravu napojení hydroizolačních vrstev na atiku a zjednodušuje vytváření spádové vrstvy.
-V této variantě za určitých okolností lze vrstvu parotěsnou provedenou na spádové vrstvě využít i jako pojistnou hydroizolační vrstvu.
-**Nevýhoda:** Provádění silikátové spádové vrstvy může být časově i finančně náročnější, představuje i větší statické zatížení nosné konstrukce střešního pláště.
-===== b) Vytvoření spádů střešními rovinami o stejném sklonu =====
-Průsečnice střešních rovin se svislými stěnami atiky je výškově proměnná, takže dostáváme různou výškovou úroveň krytiny podél atik; z nejnižšího místa jdou jednotlivé střešní roviny většinou ve stejném spádu. Nejčastěji se vytváří pomocí spádových klínu z tepelné izolace.
-**Výhoda:** Provedení spádové vrstvy v rámci tepelné izolace znamená eliminace mokrého procesu při realizaci, vyšší nezávislost na klimatických podmínkách při provádění, nižší statické zatížení.
-**Nevýhoda:** Nemožnost využití parotěsné vrstvy jako pojistné hydroizolace. Větší tloušťka tepelné izolace a proměnná úroveň hydroizolační vrstvy u atiky může komplikovat její případné mechanické zakotvení, popř. ukončení vrstev na atice nebo řešení jejího oplechování.
-===== c) Vytvoření spádů nosnou konstrukcí =====
-Vychází z komplexního řešení nosné konstrukce objektu, nejčastěji u průmyslových hal. Při návrhu je nutné předejít vzniku bezspádého úžlabí, např. provedením rozháněcích klínů mezi jednotlivé vtoky.
-**Výhoda:** Nejjednodušší varianta, není nutná spádová vrstva. V této variantě za určitých okolností lze vrstvu parotěsnou provedenou na nosné konstrukci ve spádu využít i jako pojistnou hydroizolační vrstvu.
-**Nevýhoda:** Nosná konstrukce ve spádu může přinášet konstrukční nevýhody a omezení (nutnost podhledu, atd.)
-Schématické půdorysy vyspádované různými variantami:
-{{ :stav:spadova_vrstva_plochych_strech_schematicke_pudorysy.png?direct&600 |}}
-**Zdroj:** ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení (2.2011)