Praktické minimum Pro umístění stavby na pozemku je nutné dodržet řadu podmínek, které stanoví příslušné předpisy (zákony, vyhlášky a související normy). Patří mezi ně i požadavky na odstupové vzdálenosti (tzn. vzdálenosti od okraje pozemku a okolních staveb).

• Zákon č. 183/2006 Sb. … Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Vyhláška 501/2006 Sb. … Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území
• Vyhláška č. 23/2008 Sb. … Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb
• Pražské stavební předpisy (PSP)

Poznámky:

• Předpisy stanovují minimální vzdálenost, kterou je nutno za daných podmínek dodržet.
• Odstupy staveb by měly být takové, aby byla zaručena vzájemná údržba staveb a užívání prostoru mezi stavbami.
• Kromě odstupové vzdálenosti je nutno respektovat hygienické požadavky (denní osvětlení a oslunění, hluk, …), požární odstupové vzdálenosti.
• Stavba ani žádná její část (např. přesah střechy, zateplení) nesmí přesahovat na cizí pozemek.
• Stavbou by neměla být znemožněna budoucí zástavba na sousedním pozemku.
• Stavbou by neměl být znehodnocen sousední pozemek.
• Stavba musí být provedena tak, aby na sousední pozemek nestékala dešťová voda nebo nepadal sníh.

Vzájemné odstupy staveb definované v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ¹⁾:

(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií ²⁾, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.

(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.

• Obrázek 1-1: Schéma pro § 25 odst. 2, 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.

• Obrázek 1-2: Schéma pro § 25 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.

• Obrázek 1-3: Schéma pro § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.

(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

• Obrázek 1-4: Schéma pro § 25 odst. 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(7) Vzdálenost průčelí budov³⁾, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

• Obrázek 1-5: Schéma pro § 25 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Odstupové vzdálenosti pro stavby nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas definované v § 79 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.:

n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,

• Obrázek 1-6: Schéma pro § 79 odst. 2 písm. n) zákona č. 183/2006 Sb.

o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

• Obrázek 1-7: Schéma pro § 79 odst. 2 písm. o) zákona č. 183/2006 Sb.

p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení.

• Obrázek 1-8: Schéma pro § 79 odst. 2 písm. p) zákona č. 183/2006 Sb.

Na území hlavního města Prahy jsou pravidla (nejen) pro odstupové vzdálenosti staveb upravena odlišně od vyhlášky, a to nařízením ⁴⁾, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy).

Požadavky na odstupové vzdálenosti staveb umisťovaných na území hlavního města Prahy jsou zakotveny zejména v § 28 a § 29 PSP (viz níže). Citovaná ustanovení doporučujeme aplikovat v kontextu celého znění PSP včetně souvisejících příloh, komentářů a odůvodnění.

§ 28 Odstupy od okolních budov

(1) Stavba musí být umístěna tak, aby měla dostatečný odstup od oken obytných místností stávajících okolních budov. Splnění požadavku se prokazuje splněním odstupového úhlu podle bodu 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro okna obytných místností stávajících okolních budov.

(2) Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil ve stabilizovaném území zástavbu v souladu se stavební čarou; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě.

§ 29 Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku

(1) Odstup od hranice pozemku a pravidla pro umisťování staveb při hranici pozemku se uplatní výhradně při umisťování staveb při hranici se sousedními zastavěnými pozemky a pozemky určenými k zastavění. Na hranici s veřejným prostranstvím a vodními plochami se tyto neuplatní.

(2) Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Požadavek se neuplatní: tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku,

• a) je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru území nebo vyplývá ze způsobu parcelace,
• b) mezi pozemky v rámci společně řešeného celku,
• c) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 2,5 m, nebo
• d) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m a délku hrany přiléhající k jednomu sousednímu pozemku 9 m a ke všem sousedním pozemkům 15 m; tyto podmínky musí být splněny v součtu pro všechny stavby nově umisťované i stávající.

(3) Minimální odstup od hranice pozemku může překročit střecha maximálně o 0,5 m, dodatečné zateplení budovy maximálně o 0,3 m a podzemní část stavby až k hranici pozemku.

(4) Je-li stavba umístěna na hranici pozemku, nesmí být ve stěně umisťované stavby orientované k sousednímu pozemku žádné stavební otvory a musí být zabráněno stékání vody a pádu sněhu na sousední pozemek.

(5) Tam, kde mezi sebou stavby tvoří volný prostor, musí být tento přístupný k provedení údržby.

(6) Odstupy staveb musí dále splňovat požadavky jiných právních předpisů ⁵⁾.

Z pohledu požární bezpečnosti staveb (PBS) je potřeba zabránit přenosu vzniklého požáru vně posuzovanou budovu a na sousední stavby. Proto je nutno stavbu rozdělit na požární úseky pro které musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem.

Přenos požáru se děje pomocí tzv. požárně otevřených ploch (okna, dveře, střešní plášť, obvodové stěny, …). Pro zabránění přenosu se stanovuje požárně nebezpečný prostor (PNP), kde hrozí riziko přenesení požáru a kde nelze umisťovat hořlavé látky.

Odstupová vzdálenost v požární bezpečnosti staveb se stanovuje

• od vlivu sálání,
• od dopadu hořících částí.

Významnější vliv má obvykle sálání tepla z hořícího objektu.

Odstupová vzdálenost v PBS je vzdálenost mezi vnějším povrchem obvodové stěny nebo střešního pláště posuzovaného objektu a hranicí požárně nebezpečného prostoru (ČSN 73 0802).

Měření odstupové vzdálenosti v požární bezpečnosti staveb

Odstupová vzdálenost od posuzovaného objektu (požárního úseku) se měří jako kolmá vzdálenost od požárně otevřené plochy (roviny) tohoto objektu (požárního úseku) k hranici požárně nebezpečného prostoru, kde končí nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi hořícího objektu (ČSN 73 0802).

Odstupové vzdálenosti jsou obvykle stanoveny specialistou v projektové dokumentaci. U starších staveb, kde nejsou odstupové vzdálenosti stanoveny, je nutno vypracovat zprávu požární ochrany, projektovou dokumentaci, kde se odstupové vzdálenosti stanoví.

Rozhodování stavebních úřadů o umístění staveb či jejich změn je jedním z nástrojů územního plánování. Umístění každé jednotlivé stavby je samo o sobě způsobilé výrazně a na dlouhou dobu ovlivnit kvalitu prostoru, ve kterém žijeme. Umisťování staveb je proto svázáno celou řadou norem. Část těchto pravidel se týká i odstupových vzdáleností umisťovaných staveb.

Ustanovení § 76 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), zakotvuje povinnost být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Jde o základní princip ⁶⁾, na jehož základě je třeba interpretovat všechna další pravidla týkající se vzájemných odstupů a vzdáleností mezi stavbami.

Problematiku odstupových vzdáleností upravuje hlavně prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška“). Ustanovení § 25 vyhlášky zakotvuje jak (i) obecné pravidlo pro vzájemné odstupy všech staveb, tak (ii) konkrétní hodnoty, které je nutné respektovat při umisťování staveb pro bydlení či rekreaci, případně staveb nebytových.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 8. 2013, č. j. 8 As 37/2013 – 40, konstatoval, že pro posouzení odstupových vzdáleností staveb podle ustanovení § 25 vyhlášky je rozhodná povaha daného objektu jako stavby ve smyslu stavebního práva (viz § 2 odst. 3 stavebního zákona). Obecné požadavky pro odstupy staveb vymezené v § 25 odst. 1 vyhlášky je proto nutné dodržet při umístění jakékoliv stavby ve významu stavebního zákona, a to i v případě, že konkrétní stavba jinak nepodléhá povolovacímu režimu.

Ustanovení § 25 odst. 1 vyhlášky zní: „Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu“. Většina těchto požadavků se promítne do stanovisek dotčených orgánů státní správy. Stavební úřad by pak měl posuzovat zejména osvědčení požadavku ohledně světla a zachování kvality prostředí ⁷⁾ (dříve používán obsahově shodný pojem „pohoda bydlení“).

V praxi nejfrekventovanější jsou pravidla zakotvená v § 25 odst. 2 a § 25 odst. 4 vyhlášky. Tato ustanovení fungují na sobě zcela nezávisle ⁸⁾.

Odstupové vzdálenosti mezi rodinnými domy a u staveb pro rodinnou rekreaci

Podle ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky, pokud je mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m (ve zvlášť stísněných podmínkách může být tento parametr snížen až na 4 m) a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m ⁹⁾. U staveb pro rodinnou rekreaci je přípustná vzdálenost 10 metrů (viz § 25 odst. 3 vyhlášky). Vyhláška výslovně neřeší otázku odstupových vzdáleností mezi rodinnými domy a stavbami pro rodinnou rekreaci. Při posouzení nejmenšího přípustného odstupu mezi stavbou rodinného domu a stavbou pro rodinnou rekreaci je podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu třeba přihlédnout k záměrům využití daného území vyjádřeným v územním plánu obce. Je-li území primárně určeno k zástavbě rodinnými domy, je tak na místě dodržet méně přísný limit stanovený pro odstup mezi rodinnými domy ¹⁰⁾.

Odstupová vzdálenost dle výšky protilehlé stěny

Podle ustanovení § 25 odst. 4 vyhlášky dále platí, že „jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2“. Aby se citované ustanovení na umístění stavby aplikovalo, musí být splněny tyto dvě podmínky, tj. (i) jde o posouzení odstupové vzdálenosti mezi dvěma bytovými domy, nebo bytovým domem a rodinným domem, event. mezi bytovým domem nebo rodinným domem a stavbou nebytovou, a současně (ii) je v některé z protilehlých stěn (uvedených) staveb pro bydlení okno obytné místnosti. Protilehlými stěnami se rozumí stěny, které jsou v rovnoběžném nebo obdobném postavení. Za protilehlé stěny naopak nemohou být považovány ty stěny, které by byly na sebe kolmé. Návod, jak posuzovat protilehlost stěn ve vztahu k oknům obytných místností, byl Nejvyšším správním soudem dovozen v rozsudku ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 69/2011 – 176 ¹¹⁾. Požadavek definovaný v odstavci 4 vyhlášky se nevztahuje na proluky ¹²⁾.

Odstupové vzdálenosti garáží a dalších staveb

V následujících odstavcích § 25 vyhlášky je řešena vzdálenost garáží a dalších staveb (souvisejících a podmiňujících bydlení) od společných hranic pozemků, která nesmí být menší než 2 m (odstavec 5), jakož i možnost umístit tyto stavby či samotný rodinný dům až na hranice pozemku v závislosti na charakteru zástavby (odstavec 6) ¹³⁾. V odstavci 7 je pak upravena vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností. Tato vzdálenost musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace, přičemž se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

Měření odstupů a vzdáleností

Způsob měření odstupů a vzdáleností je speciálně upraven v ustanovení § 25 odst. 8 vyhlášky, a to skrze nejkratší spojnici mezi vnějšími (protilehlými) povrchy. Současně toto ustanovení taxativně vyjmenovává určité členitosti povrchu, od kterých se případně odstupové vzdálenosti měří (tj. balkony, lodžie a terasy). V tomto (úplném) výčtu není obsažena jakákoliv členitost povrchu stavby, ale pouze některé výstupy. Pokud takový výstup posuzovaná stavba nemá, je třeba vzdálenost měřit od vnějšího povrchu obvodové stěny ¹⁴⁾.

Žádný právní předpis nemůže obsáhnout úpravu všech variant vztahů sousedících staveb. Text vyhlášky tak (například) neposkytuje oporu pro použití pomocných srovnávacích rovin řešících vzájemné vazby staveb ve svahu. Je-li nově umisťovaná stavba ve svažitém terénu, měla by být rozhodující výška této stavby počítána od základové desky. Pokud by nová stavba měla sousední stavbu převyšovat, musí být mezi stavbami minimální vzdálenost (měřeno na nejkratší spojnici) větší, než je výška nově umisťované stavby. Praxe pro tyto případy navíc dovodila tzv. sklápění výšek. Nicméně soudní výklad či obecně platná metodika v tomto směru dosud neexistuje.

Nejen při posuzování odstupových vzdáleností by měly stavební úřady přihlížet ke všem ustanovením platné právní úpravy a současně respektovat základní zásady činnosti správních orgánů zakotvené ve správním řádu. Splnění minimální odstupové vzdálenosti bez dalšího neznamená splnění požadavku na umístění stavby v souladu se závaznou legislativou. Je na stavebních úřadech, aby dbaly na to, že umístěním nové stavby (nebo její změnou) nedojde k narušení vztahů k jiným objektům či zásahu do spravedlivého uspořádání vztahů v území. Tlak z odpovědnosti s tím související se pak (bohužel) často propisuje do závěrů některých úředníků. Například není výjimkou, že stavební úřad konkrétní záměr posoudí i ve vztahu k dosud neexistující (byť do budoucna možné) stavbě na sousedově pozemku. V této situaci je na místě obrana stavebníka, neboť podle ustálené judikatury platí, že se do úvahy sice berou i budoucí stavební záměry sousedů jakožto účastníků územního řízení, avšak pouze v případě, pokud již tito zažádali o povolení jimi zamýšlené stavby ¹⁵⁾.

V odůvodněných případech je možno požádat o výjimku, pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Výjimku schvaluje stavební úřad a nelze na ni uplatňovat právní nárok.

Tzn., za splnění podmínek § 169 stavebního zákona stavební úřad může (ale nemusí) z ustanovení § 25 odst. 2 až 7 vyhlášky udělit výjimku. Problematika povolování výjimek je pak podrobně popsána v dokumentu, který vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky jako pracovní pomůcku odboru stavebního řádu ¹⁶⁾.

Dne 29. 7. 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 283/2021 Sb. nový stavební zákon, který má s účinností od 1. 7. 2023 nahradit dosavadní právní úpravu (tzn. stavební zákon z r. 2006 včetně všech jeho novel a prováděcích předpisů). Nový stavební zákon (na rozdíl od jeho stále platného předchůdce) obsahuje i hmotněprávní ustanovení. Jinými slovy, přímo v textu zákona jsou nově zakotveny požadavky na to, jak se má stavět (a tedy i umisťovat stavby v prostoru).

Stavebnímu právu hmotnému je v novém kodexu věnována celá část čtvrtá, přičemž požadavky na výstavbu upravují ustanovení § 137 až 152.

Ustanovení § 144 (Odstupy staveb) nového stavebního zákona zní:

1. Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické a požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy.
2. Vzájemné odstupy staveb musí umožňovat údržbu staveb.

Z citovaného ustanovení je zřejmé, že hmotněprávní pravidla jsou v novém stavebním zákoně vymezena obecně (resp. v podrobnosti přiměřené zákonu) a v zásadě se tak předvídá, že konkrétní požadavky budou opět zachycovat až související právní předpisy (prováděcí vyhlášky), na které si však ještě budeme muset počkat.

Zdroje:

• Ilustrace: Ateliér Juránek.
• Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy: Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy). In: . Praha, 2016. Dostupné také z: https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/vyhlasky_a_narizeni/vyhledavani_v_pravnich_predpisech/narizeni_c_10_2016_sb_hl_m_prahy.html
• Nařízení č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy: Nařízení, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) Přílohy. In: . Praha, 2018. Dostupné také z:https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/vyhlasky_a_narizeni/vyhledavani_v_pravnich_predpisech/narizeni_c_14_2018_sb_hl_m_prahy_1.html
• RUSÍNOVÁ, Marie. Požárně bezpečnostní řešení rodinného domu a odstupové vzdálenosti: díl I. ESTAV.cz [online]. 2018, 12. 12. 2018 [cit. 2021-7-19]. Dostupné z: https://www.estav.cz/cz/7020.pozarne-bezpecnostni-reseni-rodinneho-domu-a-odstupove-vzdalenosti-dil-i
• ČSN 73 0802. Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Ed. 2. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Říjen 2020.
• ČESKO. Pražské stavební předpisy. In: . Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, ročník 2018. Dostupné také z: https://www.iprpraha.cz/psp
• ČESKO. Vyhláška č. 23/2008 Sb.: o technických podmínkách požární ochrany staveb. In: . ročník 2008, číslo 23. Znění od 27. 9. 2011.
• ČESKO. Vyhláška č. 268/2009 Sb.: o technických požadavcích na stavby. In: . ročník 2009, číslo 268. Znění od 19. 10. 2017.
• ČESKO. Vyhláška č. 501/2006 Sb.: o obecných požadavcích na využívání území. In: . ročník 2006, číslo 501. Znění od 1. 1. 2013.
• ČESKO. Zákon č. 183/2006 Sb.: o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: . ročník 2006, číslo 183. Znění od 1. 1. 2021.