Pro výpočet podlahové plochy místnosti platí:

• plochu měříme v metrech čtverečních [m2], kterou zaokrouhlíme na dvě desetinná místa,
• podlahová plocha je plocha půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí,
• jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky),
• do podlahové plochy místností se:

• u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,
• při dvou patrech, která jsou spojeny schodištěm (betonové, ocelové i dřevěné) se započítává plocha dolního průmětu schodiště. Plocha otvoru v podlaze horní místnosti se nezapočítává.

U oboru požární bezpečnosti staveb se podlahové plocha místností označuje písmenem S, jednotkou jsou m2. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). Celková podlahová plocha požárního úseku v m2 se stanoví součtem půdorysných ploch jednotlivých užitných podlaží požárního úseku.

• Výběr rozměrů musí být jednoznačně určen a mohou být použity vnitřní, venkovní nebo celkové vnitřní rozměry.
• Obecně se doporučuje používat rozměry vnější, neboť se tak automaticky dostáváme na stranu bezpečnější a částečně tak zohledňujeme vliv tepelných vazeb, na rozdíl od použití rozměrů vnitřních.

Zdroj: ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu (3.2005); Oprava: Opr.1 (8.2005)

Vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

Zdroj: Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií; Změna: 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. (část), 223/2009 Sb., 299/2011 Sb., 53/2012 Sb., 165/2012 Sb., 318/2012 Sb.

Podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor.

Upozornění: Tento pojem byl zrušen zákonem 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Bližší informace o způsobu započítávání podlahových ploch pro tepelně – technické výpočty naleznete v předpisech:

• TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění

Rodinné domy.

• TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění

Bytové domy.

Odvodňovaná plocha je půdorysný průmět střešní roviny.

Účinná plocha střechy je půdorysný průmět odvodňované plochy uváděný v m2, který se vypočte podle 4.3.2 ČSN EN 12056 – 3. Používá se pro výpočet odtoku dešťových vod dle norem ČSN 75 6760 a ČSN EN 12056 – 3. Pozor u účinné plochy střechy lze zohlednit vliv účinku větru, pokud národní a místní předpisy nestanovují jinak.

Účinná nepropustná plocha střechy se stanovuje na základě výpočtu podle tabulky 3, normy ČSN EN 12056 – 3 a při jejím výpočtu se zohledňuje účinek větru.

Zdroje:

• ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003);
• ČSN EN 12056 – 3 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech – Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003)„

Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu.

Zdroj: VYHLÁŠKA 85/1997 Sb. Ministerstva financí ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů